V pozadí Wolmyeongdong

Jak se veverky přestěhovaly do Wolmyeongdong?

A man feeds a squirrel a fruit in Wolmyeongdong, Korea
A squirrel crawls closer to a camera in Wolmyeongdong, Korea

Veverky ve Wolmyeongdong

Nedávno jsem si všimnul pár veverek ve Wolmyeongdong. No nejsou roztomilé?!

Jednu zvědavou veverku uchvátil můj foták natolik, že přišla až ke mě!

Ačkoli jsou to divoká zvířata, veverky ve Wolmyeongdong se nebojí lidí. Na výše uvedených obrázcích si můžete všimnout, jak se nechávají krmit od návštěvníků Wolmyeongdong!

Věděli jste ale, že tu původně veverky nežily? Pastor Jung Myung Seok je sem musel přilákat jídlem. A právě to je jedním z důvodů, proč jsou tak odvážné.

Jak se Pastor Jung podařilo přilákat veverky do Wolmyeongdong

Jako teenager Pastor Jung často chodil do kostela do nejbližší vesnice, která se jmenovala Seokmak. Právě na cestě do kostela si několikrát všimnul pobíhajících veverek. V té době žily veverky převážně v té vesničce a zřídkakdy se objevily ve Wolmyeongdong.

Neustále mu to vrtalo hlavou a přemýšlel jak by je mohl přilákat do Wolmyeongdong. Skoro každý den nad tím hloubal, “Proč k nám ty veverky nechodí častěji? Máme tu kaštany a žaludy, které jsou jejich oblíbené. Co můžu udělat pro to, aby se jim tu líbilo víc? ” a běhal za veverkami, které nebylo vůbec jednoduché chytit. 

Jednoho dne se mu konečně podařilo jednu z nich chytit. Položil ji opatrně ke kaštanu ve Wolmyeongdongu a čekal, co udělá. I přesto, že tam byla spousta jídla, které by mohla jíst. Po chvíli stejně utekla zpět.  To Pastor Jung nedalo a snažil se vymyslet něco jiného. 

Nakonec se mu podařilo přijít na způsob, jak si ty veverky ochočit. Další veverku, kterou chytil, už volně běhat nenechal. Místo toho se jí rozhodl dát kolečko, ve kterém mohla běhat. Krmil jí fazolemi, které veverky přímo milují. A zatímco byla v kleci, tak ji dal čas, aby si zvykla na jeho obličej. Takhle se o ní staral tři roky. 

Jak na to všechno reagoval jeho táta?

Jeho otec si nemohl nevšimnout, co se kolem něho děje, a řekl: Ta veverka sní 6 litrů fazolí ročně! Jaký to má smysl? Vyděláš na tom nějaké peníze? Měl bys ty fazole radši sníst sám., a nechtěl už tu veverku ani vidět. Jung se ale nevzdal. Začal ji tedy radši krmit žaludy, které nasbíral venku.

Později se ho táta znovu zeptal, “Proč se pořád staráš o tu veverku?” Na to pastor Jung odpověděl, “Vychovávám ji, aby s námi potom mohla bydlet.”

K tomu jeho táta dodal, “Ať už se o ní staráš sebelíp. Veverka je druh hlodavce. Nejspíš stejně na podzim někde sní jed na krysy a umře.” Jung se nevzdával a snažil se ho dál přesvědčovat, “Veverky nejedí to samé co krysy. Jsem si tak jistý, že se tím neotráví.”

Táta byl, ale stejně neoblomný jako on, “Radši chovej prasata nebo slepice. Ty aspoň můžeš sníst, až vyrostou a trochu si je vykrmíš.”

Navzdory všem přípomínkám a pochybnostech si tu veverku Pastor Jung stejně nechal a i nadále se o ní staral.  Čas od času ji vyndal z klece, aby se trochu protáhla a ukázal ji svůj obličej, aby si na něho víc zvykla. Kdykoliv to udělal, tak měl pocit, jako kdyby se na něho podívala a řekla, “Jsi stejně tak hezký jako já.” 

Jednoho dne ji tak Pastor Jung řekl, “Nechám tě tu volně běhat, ale slib mi, že mi nikam neutečeš. Za odměnu ti sem budu nosit jídlo i v zimě.”

Pouštění veverky na svobodu

S úzkostlivým srdcem ji k nožičce přivázal provázek a čekal, co se stane. Veverka poskakovala kolem něho a jedla jenom to, co ji dal. Časem ten provázek prodloužil a snažil se jí vycvičit. Po nějaké době ji pak nechal jít. Ta veverka od něho ale utekla na jiné místo. Jelikož nikde jinde nenašla jídlo, tak se později vrátila na místo, kde jí Pastor Jung krmil. 

Přišlo mu to roztomilé a tak jí dal pár fazolí a žaludů. Ta si je hned schovala a zase utekla. Často se sem ale vracela pro jídlo. Kdykoliv se sem vrátila, tak si ji Jung držel v ruce, hrál si s ní a dával jí jídlo. Když se potom náhle ochladilo, tak si sebou přivedla i celou svou rodinou. Dokonce si kousek odtud vyhrabaly díru a začaly tam žít. A tak se Wolmyeongdong stalo údolím veverek. 

Co nám Bůh daroval

Později Pastor Jung strávil několik let četbou Bible a modlitbou v horách. Zatímco ostatní lidé jedli jablka a ovoce, které si koupili na trzích. Jung zaháněl hlad pár kaštany, které našel v horách. Byl tak trochu jako lidská veverka.

Později přišel na to, že kaštany jsou vlastně velice zdravé. Bůh mu tak požehnal zdravým tělem tím, že změnil jeho okolnosti, aniž by mu cokoliv řekl. Ale protože to Pastor Jung nevěděl, stěžoval si až do té doby než si uvědomil, jak mu Bůh pomáhá.

Doufám, že neuděláte stejnou chybu jako já a budete si vážit toho, co v životě máte.  Možná přijdete na to, že máte víc než jste si původně mysleli a budete vdeční i za ty maličkosti. 

Inspired? Tell us how you feel!